Food pohlednice z Thajska
Když si v Maďarsku objednáte guláš, naservírují vám gulášovou polévku. “Tradiční maďarský guláš” tu neexistuje, stejně jako ve Vídni řízek, ve Španělsku ptáček, nebo v Rusku obložené vejce. (Mimochodem povedený článek o zmatcích kolem názvů jídel najdete tady.) Stejně tak v Thajsku nehledejte nic z toho, co znáte z našich bister s thajskou kuchyní. Hledejte víc…
Výlet i za food zážitky začal tři dny prošlou buchtičkou v letadle Aeroflotu :-D
Bangkok: Nudle s brokolicí a krevetami. Porce tak tříčtvrteční, cena – 36 korun.
Když se nemůžete přejíst ovoce. Pytlíček stojí 20 bathů, tedy asi 12 korun.
První jídlo na ulici a hned první palec dolů. Kuličkám z tofu a rybího masa už jsme se vyhýbali, pyré je z papriček. Na Evropana prostě moc.
Chuť jsme si rychle spravili smaženým banánem v sezamovém těstíčku. :-P
Na plovoucích trzích se na lodi obchoduje…
…ale i vaří.
A chutná to výborně. Polévka tentokrát s kuřetem. Všimněte si všudypřítomných knedlíčků…
Květ banánovníku.
Velká thajská hvězda – durian. Páchne tak, že jej nesmíte vzít do MHD nebo hotelu. Při odletu z Thajska se na odbavovacích obrazovkách objevuje nápis: “Pokud převážíte durian, uvědomte posádku letadla prosím.” A mimochodem má i dost otřesnou chuť.
Jak jsem psala, tohle prostě milují všude.
Zmrzlina s příchutí matcha tea. Zelený čaj tady vůbec “žerou”.
V lepším případě tu ultrapálivou omáčku podávají extra.
Thajci si potrpí i na sladké. Tyhle pečené placičky prodávají s krémem a ovocem.
Moc se tu doma nevaří. Jí se na ulici.
Ovoce ve všech substancích.
Jídelníček na vlastní oči.
Rýže a… jedna z mnoha směsí do pytlíku. Zn.: Všechno nebezpečně ostré.
Mořské plody si tu užijete do sytosti.
Jeden z oblíbených salátů na severu i jihu. Papája, rajče, okurka, ořechy, papričky a sladká zálivka.
Běžná thajská kuchyně.
Cestujete do Thajska? Zapamatujte si zásadní heslo: 7Eleven. Non-stop market, kde si můžete natočit chladný nápoj, uvařit polévku z pytlíku, natočit zmrzlinu, nebo koupit hot dog. Večerky nehledejte. Prostě 7Eleven.
K hranolkům cibulové kroužky, zelenina a samozřejmě chilli omáčka. Vzadu šedá eminence Chang, na místní poměry drahé, ale i na naše poměry dobré pivo.
Sladké kam se podíváš. Většinou jde o nějaké buchtičky s krémem, které vás v místním vlhkém vedru “dodělají”.
Tady věříte tvrzení “čerstvé ryby”.
V jedné z pekáren na severu (druhé největší město Chiang Mai) míchali jedno těsto a plnili jej vším – od masa, přes zeleninu, po máslo s cukrem.
Ovoce po stopadesáté osmé.
Jídelníček v bistru. Nakonec jen zoufale ukážete na polévku za pultem.
Opravdu bohatá nabídka!
Kachna na ulici, divoký česnek a samozřejmě papričky.
Opravdu výborné maso v marinádě z medu.
Co nám česká Coca-Cola tají?
Khmérská polévka s vajíčkem (na skok v Kambodži).
Naservírují vám je zavřené a “per se!”. Než jsem se doprala, málem jsem skapala hlady.
Tamarind obalený v cukru nebyl nijak výrazný. Docenili jsme ho později jako omáčku v teplé kuchyni.
Nudle s kuřetem, nudlemi a limetkou. Klasika.
Restovaná pochoutka s papričkami je už tradiční směsí na jižním Krabi.
Tady měli i spoustu plodů moře. A západní ceny. Všimněte si vpravo ostrorepa amerického, kraba, který mámodrou krev. Ta neobsahuje železo, nýbrž měď. Jde o živou fosilii, spolu s ostatními ostrorepy je považován za možného nejbližšího žijícího příbuzného trilobitů. Krev tohoto hrotnatce se užívá v medicíně.
Božská krevetová Tom Yum – pro mě chuť Thajska.
Krevety nejsou při vaření nijak kořeněné, ochucená je jen omáčka.
Thajské mistrovství – umění propojit teplou kuchyni s ovocem. Výsledek je skvělý.
Nudle s vajíčkem, zeleninou a limetou. Patnáct korun.
Kuřecí polévka s chilli. A s chilli.
Chro-chro rizoto.
Polévka s kokosovým mlékem a zeleninou. První thajské jídlo, které chci vyzkoušet doma.
V hotelových restauracích si pochutnáte. Porce je však stejně minimalistická a ta cena…
Tamarindová omáčka s krevetami. ANO.
A stejná omáčka s rybou. Ano podruhé.
Polévka na jihu zahušťovali škrobem, téhle konzistenci doma říkáme “chrchle”…
Snídaňová omeleta se zeleninou.
Sladké těsto s banány. Na první pohled lívanec, na první ochutnání spíš koláč.
Salát s krevetami podávaný i s ocásky.
Marinované hovězí se skutečně kreativní oblohou.
Fantastické trhy s jídlem.
Rybičky se suší na slunci podél železničních tratí… BIO.
Je libo kachničku?
Tady se opravdu na zbytky nehraje.
Každý sos a omáčka jsou zabaleny do pytlíčku, k jednomu jídlu jich můžete dostat i pět.
Legendární brouci. V hlavním městě si je nesmíte bez zaplacení ani vyfotit, na jihu to není atrakce. Tady se “to” normálně jí.
Provizorní kuchyně na ulici.
Potvůrky marinované v kari. Studené kousky jsou ale dost tuhé.
Just fresh.
Jíme i očima!
Jak jsem říkala. Žádné zbytky.
Grilovaná ryby s cibulí a chilli papričkami.
V pánvi s kulatými otvory se dělaly křepelčí vejce, nebo omeletky se zeleninou.
A nakonec fotka pro ty, kteří se prolistovali do konce… ;-)
Vložit komentář
Nejnovější
Skvělá šumivá vína v kombinaci s vybranými delikatesami dle doporučení Davida Krále, dvojnásobného mistra České republiky v sommelierství – to je Sektival, tradiční festival sektu, který letos proběhne již ve svém třetím ročníku.
Vloni se do Sektivalu zapojilo přes 40 restaurací v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. V letošním ročníku zve návštěvníky více než sedmdesát gastronomických podniků po celé České republice, například v Hradci Králové, Jihlavě, Domažlicích, Jičíně či Pardubicích. Návštěvníci se mohou těšit na speciální degustační sektivalová menu, ke kterým ...
Do jisté míry je káva s nejlepším českým sommelierem jako setkání třetího druhu. Při každé druhé otázce Majstr ví, že se ptá špatnou hantýrkou, nebo na něco, co už řešil kdejaký laik před ním. Doplňující dotazy se týkají názvosloví. Z druhé strany je to náhled do světa, který vůbec není tak vzdálený, jak by se chtělo zdát: Víno a jeho filozofie jsou na dosah ruky. A nesílí jen chuť, ale i hlad po tom, alespoň trochu degustaci ...
K Ježíšku bych chtěla dostat větší časový badžet. Vydala bych se na ty spousty food akcí, se kterými se v poslední době roztrhl pytel. Mimo ně, bych si obcházela vytipované obchůdky s výrobou mozzarelly, čajů nebo koření a psala o všech těch vůních. Měla bych čas poctivě kouknout na každou mailovou zprávu o novince (a v opravdu snovém světě i najít si distribuci a všechno ochutnat). Takže se vraťme nohama na zem, a snažme se alespoň vytipovat priority.
Sobota 3. ...
České foodblogové špičky známe. Aktuálně vyhlášený americký magazín Saveur vyhlásil světové vítěze. A i díky tomu, že časopis představuje jak volbu redakce, tak i favority čtenářů, inspirace je to parádní. Ukazuje se, že nejzajímavější blogy nejsou jen o zajímavých receptech, svěžích textech a estetických fotkách, ale jejich centrem musí být silný příběh, duch a samozřejmě schopnost to všechno předat.
BLOG ROKU 2015
My name is Yeh
Molly se se svým manželem přestěhovala z New Yorku na farmu do Severní Dakoty. Původně vystudovala obor bicích nástrojů na ...
Byl to parádně slunečný den zrozený na jednu z prvních letošních food akcí. Na programu bylo Polívkování na vltavské náplavce a Seafood festival na Jiřáku. Vzhledem k noční směně mojí drahé polovičky jsme měli nůž na krku a zvítězily mořské potvory. Mělo to být kafíčko na slunci, posezení v davu na trávě, nějaké to žvýkání, pohodička. Městská část Praha 3, spolupořádající chorvatskeryby.cz i soudruzi z NDR ale někde udělali chybu…
Asi se dá pochopit, ...
Takhle vypadá recept na úspěch: švédský režisér Lasse Hallström se přes filmy Pravidla moštárny, Žít po svém, Hačikó - příběh psa, Lov lososů v Jemenu nebo seriál New Amsterdam prokousal ke skutečné lahůdce: Lásce na kari. A i tentokrát prokázal neuvěřitelný cit pro hmatatelné vykreslení všech pocitů. Ve svém posledním snímku navíc zapojil i chuť. Ostatně v minulosti už flirtoval s “Čokoládou”, ale dnes zůstaňme u indického kari. Bude vám s jistotou chutnat.
Už první záběry snímku voní, září barvami ...
“Evropská unie nám nařizuje i kdy si odříhnout,” zní z jedné strany. “Hoax!” zní z té druhé. A to jako opravdu, často jde jen o neřízenou hysterii. Takže ne. Nikdo nám domácí zabíjačky nebere, jen všechno má pravidla: o jaké zvíře jde, jak staré, jestli je potřeba jeho porážku nahlásit na veterinární správě… Díky tomu se i letos můžeme těšit na řadu zabíjačkových pochoutek, nejblíž v lodní restauraci Port62, kde budou v sobotu hody a v neděli ...
Mistr chuti vaří a jí. A kromě toho samozřejmě také stylizuje, fotí, upravuje, píše… a publikuje. A protože se tak několikrát stalo i mimo domov MistrChuti.cz, musel si založit jakousi pokladnici zveřejněných receptů. A nezbývá mu, než se těšit, až uslyší, jak jste se s jeho tipy na vaření poČASTOvali vy.
Katka Nejlepší recepty
Vyzkoušejte:
Muffiny Snickers
Bylinkové recepty pro zdraví (1/14)
Vyzkoušejte:
Ovoce pečené v čokoládové omáčce
Salát z pečené červené řepy
Zapečený chřest
Zapečené kuře se zeleninou
Skvostné lasagne
Svět potravin
Vyzkoušejte:
Svěží jablečný piškotový
Bylinkové recepty ...
Český národ je rozdělený. Nechme stranou politiku (viz Ovar), stačí se podívat na takovou bazální událost, jakou je vydání kuchařky televizní celebrity Ládi Hrušky. Z každého uzenáře, kominíka nebo kosmetičky se stal člen jednoho z táborů, které nováckého inspektora buď oslavují za levný a současně geniální přístup k vaření (jedním dechem si však stěžují, že jde o symbol české bídy), nebo nenávidí. A nenávidí nejen personu zpráv TV Nova, ale i malost všech jeho milovníků a úpadek české gastronomie…
Jenže, jak už tradičně platí, ...
Sedm smrtelných hříchů zná církev od šestého století, ve kterém je definoval papež Řehoř I. Veliký. V té době byl nadbytek synonymem marnivosti, přeneseně ve všech odvětvích života. Ale zaměřme se na jídlo. Řehoř stanovil hned několik druhů obžérství: nimis tedy přejídání, ardenter neboli jedení s přílišnou náruživostí, praepropere alias konzumaci v jinou, než na pokrm stanovenou dobu. Pozor ale, hříšnými se stala i spotřeba příliš drahých (laute) nebo příliš delikátních (studiose) jídel. No, a z toho vyplývá, že jsem ...
Food bloger má na vaření vždycky čas, invenci, dobrou náladu. Vždycky má pro koho vařit, je pozitivní, má kvalitní zázemí na focení… Nic z toho Majstr není a neumí. Často sotva stíhá k večeři ohřát párky, zalít instantní kaši vroucí vodou a výroba domácího pesta (natož domácích tagliatelle) je jen jeho food snem. To protože na něj čeká práce a další život, kde je vaření, ochutnávky a focení jen za odměnu.
Takže popravdě, jak to taky vypadá…
1) Ne vždycky máte ...
Už 120 let posílají ženy v Bombaji svým manželům do práce obědy v kastrůlkách prostřednictvím pozoruhodné sítě poslíčků. Vědci z Harvardovy univerzity tento dokonalý doručovací systém analyzovali a dospěli k závěru, že na špatnou adresu doputuje jen jeden z milionu obědů. A právě o příběh tohoto jednoho obědu ve filmu jde.
Člověk se prostě neubrání otázce, proč si to jídlo pánové ráno nevezmou do práce s sebou? Cizí oběd je skoro americký film zasazený do ...
Představte si, že se po cestě domů zastavíte “na jedno” v baru. Vedle vás sedí nenápadný chlapík středního věku a po pár povrchních větách ze slušnosti se rozpovídáte o cestování, politice, filozofii. A co víc, ve všem si vzájemně rozumíte. Od společného nadávání se přesunete k souhlasnému pokyvování nad tou či onou knihou, osobností, výrokem… Odcházíte domů o mnoho hodin později s pocitem, že je to v Česku ještě v pořádku. A přesně takový pocit ...
Julia Child je zhýčkaná, urputná manželka diplomata, který byl v roce 1948 vyslán do Paříže. Jejím hlavním úkolem je se zabavit, zatímco muži pracují. Zkouší to u partičky bridge a nakonec zakotví u kurzů vaření, neboť ve svých čtyřiceti letech neumí uvařit ani vajíčko na měkko. Julia se doslova vrhne v poznávání gurmánské Francie a nakonec se rozhodne o tom napsat knihu „Umění francouzské kuchyně“ – kuchařku pro Američanky bez služebnictva.
Julie Powell je přecitlivělá a ...
Když si v Maďarsku objednáte guláš, naservírují vám gulášovou polévku. “Tradiční maďarský guláš” tu neexistuje, stejně jako ve Vídni řízek, ve Španělsku ptáček, nebo v Rusku obložené vejce. (Mimochodem povedený článek o zmatcích kolem názvů jídel najdete tady.) Stejně tak v Thajsku nehledejte nic z toho, co znáte z našich bister s thajskou kuchyní. Hledejte víc…
Výlet i za food zážitky začal tři dny prošlou buchtičkou v letadle Aeroflotu :-D
Bangkok: Nudle s brokolicí a krevetami. Porce ...
Ještě jedno foto ohlédnutí za avízovanou Molecular Night II. Autorem fotek je Jakub Stadler (Empresa Media, a.s.). Ještě jednou děkuji za laskavé poskytnutí.
Molecular Night II Menu
Aperol Spritz “Lollipop”
Drůbeží paštika, želé z nakládaných okurek, chléb šumava
Pošírované vejce 62,5°, Croissant pěna, pražené mandle a slanina
Pannacotta z třeboňského kapra, variace kaviárů
Dýňová polévka, zeleninové křížaly
Vepřový konfit s ´´Cotton candy´´
Hovězí steak, bramborové textury, ponzu omáčka s tapiokou
Dezert bez talíře
#gallery-1 {
margin: auto;
}
#gallery-1 .gallery-item {
float: left;
margin-top: 10px;
text-align: center;
width: 50%;
}
#gallery-1 img {
border: 2px ...
Víte, jak vzniklo slovo brunch? Spojením anglického breakfast (snídaně) a lunch (oběd). Vznikl tak termín pro pozdní snídani a brzký oběd. Opulentní brunche se vžily především ve spojení s nedělním dnem odpočinku a staly se z nich drobné společenské události. Již tradiční destinací pražského brunche se stala lodní restaurace Port62, jejíž kuchyni kormidluje cenami ověnčený šéfkuchař Radek Roubíček.
Brunch je vlastně příjemným posezením s benefitem „all you can eat“. Rozmanitá nabídka pokrmů formou švédských stolů a ...
Známé chutě schované v zajímavých neidentifikovatelných konzistencích, nepředvídatelné tvary, pestré barvy, změny skupenství, aplikování chemie a fyziky. Právě o tom je molekulární kuchyně, která se bezpochyby stala zážitkovou gastronomií. Ve světě už existují kuchaři, kteří se zabývají pouze její tvorbou. O čem ale vlastně molekulární menu je? Dá se připravit i doma? Na to jsme se ptali šéfkuchaře lodní restaurace Port62, Radka Roubíčka, který se molekulární kuchyni věnuje už řadu let a za pár dní ...
komentáře: 2 - Food pohlednice z Thajska
kunda cafe :-D Super fotky i komenty!
Poslední obrázek je jako třešnička na dortu ;-) Díky!